Dojemná samovražda

25. října 2007 v 15:48 |  Smutné ale pekné príbehy
OTEC JI MLÁTÍ DENNĚ,CHTĚLA NĚKOLIKRÁT UMŘÍT,ZAVRAŽDIT SE...
ALE MĚLA JEHO A TEN JI TAK POMÁHAL....ALE PAK JEJICH VZTAH UKONČIL
A VZAL SI SVOJE SRDCE ZPÁTKY....ONA STÁLE ČEKALA....čekala týden, dva, měsíc!
Bolestivě snášela tvrdé a hrubé rány jejího otce s myšlenkou na něj, že za ní přijde,
že ji stále miluje, že ji vrátí svoje srdce...! Seděla na posteli a hrdě zadržovala slzy....
věděla...že NEPŘIJDE.


Podívala se naposledy z okna, kde nedávno pršelo a odešla... Nevěděla kam,
bylo ji to jedno...k tomu aby snášela dál rány otce ji už nestačila pouhá myšlenka
na něj, neměla pro co žít!!! Najednou se zastavila před velkým stromem...stromem
který se najednou objevil na prázdné louce....stromem na kterém bylo neznámé
lanko....A byla rozhodnutá! Postavila se na kámen pod lanem a dala si kličku okolo krku.
Naposledy prosila ať přijde za ní...aby ji zachránil, vrátil ji jeho srdce,
důvod proč žít...Koukla se nahoru, na zatažené nebe a uviděla JI (smrt).
Už tam na ni čekala, čekala až ukončí svůj život! Natáhla k ní ruku...
Stačí tak málo, jen kousíček k smrti! A v tom ho z dálky spatřila.
Byl na druhém konci louky a vyděšeně na ni koukal. Blikla v ní jiskřička naděje....
byla tak blízko k smrti.....začala JI naléhavě prosit aby mu mohla aspoň pohlédnout
do tváře! ONA na ni jen pohlédla a zmizela. Stála tam dál a mlčky koukala,
jak tam její láska stojí. Proč nejde blíž?? ptá se sama sebe. Natáhla k němu ruku....
Je pozdě, moc pozdě...." špitla. Věděla, že ONA se vrátí....že pro ni přijde!
A měla pravdu, vedle ní ONA stála, a čekala....,,JE ČAS " řekla a natáhla k ní ruku.
,,Ne, ještě ne, on mě zachrání, on mi svoje srdce vrátí!" prosila JI .
A opravdu, šel pomalu k ní. Byla šťastná...přišel! ONA ale nechala ruku nataženou
a udělala letmý pohyb prstu k sobě...Kluk roztáhl náruč, a ona plně rozhodnutachtěla jít k němu. Kámen, na kterým stála byl ještě kluzký od deště a ona...
sklouzla se jí noha, dotkla se JI a........ visela. Před očima se jí mlžilo, jen malou
škvírečkou v zamlžených očích koukala na svojí lásku, která k ní běžela a něco volala.
Nic neslyšela, nic necítila, všechnu sílu dávala do svých očí, aby zůstaly otevřené...
aby ho mohla vidět!! Toho, kvůli kterému tady je, kvůli kterému je teď s NÍ...
lano ji řeže to krku, vlasy ji vlají do obličeje, malá škvírka kde ho vidí mizí v dáli.
,,MILUJU TĚ " uslyší od něj ty nejhezčí slova na světě...a pak je ticho, hluboké ticho...
nic necítí, nic neslyší, nic nevidí......nemá oči......nemá život....Neví, že její láska
stojí u její mrtvoly a brečí...brečí a v rukách svírá svoje srdce které ji chtěl dát,
brečí a prosí o odpuštění, brečí a křičí....křičí svou bolest! Křičí, že nepřišel dřív...
že ji nezachránil! Křičí, že to bez ní nezvládne, že ji miluje, že se bál přijít dřív...
bál se že ji zlomil srdce!!!Nevěděl že to srdce se snažila držet i přes rány otce
pohromadě....kvůli němu!! Křičí, brečí, prosí, miluje ji....Ale to už ona neví..........
NIKDY TO UŽ NEBUDE VĚDĚT!!
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Majka Majka | 29. ledna 2008 v 13:17 | Reagovat

zkopírované

2 Iva Iva | 23. září 2008 v 18:31 | Reagovat

Zkopirovane, ale fakt krasne, ved som skoro vyschla, uplne pramene slz...nadherne, nadherna stranka...je skvela...bez chybicky, kiss

3 zuzušaaa zuzušaaa | 10. května 2011 v 21:44 | Reagovat

revem, môj vankúš je mokrý......

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama